O hormonech

Nejvýznamnější faktory, které snižují hormonální hladinu:

KVALITA ŽIVOTNÍHO STYLU

Ve svých každodenních činnostech je pro ženu důležité udržet rovnováhu mezi prací, volným časem, tělesným pohybem a spánkem. Všechny extrémy škodí: nemělo by se ani přehnaně trénovat a hubnout, ani až do vyčerpání pracovat, neboť toto vše snižuje produkci hormonů a může to vést až k předčasné menopauze. Aktivity ve volném čase by neměly vyvolávat stres.

STRES

Je vědecky dokázáno, že stres silně ovlivňuje produkci estrogenu a progesteronu – dvou nejdůležitějších ženských hormonů. Z tohoto důvodu věnujeme stresu při Terapii Hormonální jógou zvláštní pozornost. Naučíte se jak stresu předcházet a jak se jej pomocí specifických jógových cviků, relaxačních technik a Jóga-Nidra (terapeutická technika, která pracuje s představivostí a má psychosomatické účinky) zbavovat.

VÝŽIVA

Dinah Rodriigues zmiňuje, že výživa ženy by měla být velmi zdravá a vyvážená. Doporučujeme vyhýbat se potravinám průmyslově zpracovávaným – s konzervačními látkami a barvivy. Snižovat konzumaci cukru, bílé mouky, kávy, černého čaje a alkoholu.

KOUŘENÍ

Také kouření působí škodlivě na hormonální produkci. Může dokonce způsobit i předčasnou menopauzu.

Článek k tématu
Hormony
Desítky tisíc žen v menopauze a jejich lékaři mají starosti. Vědci zjistili, že používáním kombinované hormonální léčby se zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, onemocnění srdce či mozkové mrtvice. Pro mnoho žen pilulky navzdory tomu zůstávají jednou z mála možností, jak menopauzu přestát.
Dlouhodobá americká studie, považovaná za kvalifikovanou, dospěla k závěru, že rizika hormonální léčby jsou vyšší, než se dosud uvádělo. Od července, kdy byly zneklidňující výsledky zveřejněny, dospěli lékaři prozatím k následujícímu doporučení: hormony je třeba předepisovat s větší rozvahou a opatrností; už nikoli jako prevenci infarktu a rozhodně ne jen proto, aby se ženě nedělaly vrásky.
Hormonální terapie není zavržena a tisíce žen ji budou dál užívat. Ale je nutné více individualizovat, komu ji skutečně předepsat, kdo se bez ní neobejde,“ uvedl předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Mezi adeptky pilulek tak budou zřejmě i nadále patřit ženy, které nedokážou jiným způsobem zvládnout potíže menopauzy návaly, noční pocení, nespavost, ale také úzkost, plačtivost či ztrátu sebevědomí.
Co zjistila studie
Takzvaná studie WHI (Women’s Health Initiative), které se zúčastnilo v USA přes 16 000 žen ve věku 50–70 let, zkoumala vedlejší účinky kombinované hormonální léčby, kdy se užívají dva typy hormonů:
estrogeny a gestageny. Měla původně trvat osm let, ale byla předčasně ukončena „z důvodu zvýšeného rizika invazivní rakoviny prsu a nedostatečného celkového dlouhodobého přínosu“. Na jedné straně se potvrdil přínos hormonů pro prevenci osteoporózy (pokles o 34 %) a snížil se i výskyt rakoviny tlustého střeva (o 37 %) – jde však stále o hypotézu. Na straně druhé však vědci zjistili, že riziko rakoviny prsu je vyšší o 29 % (už při užívání delším než tři roky), riziko infarktu o 29 % a riziko mrtvice o 41 %.
Studie nijak nehodnotila, tedy ani nezpochybnila, efekt hormonů pro zmírnění potíží menopauzy jako takové – zabývala se pouze vedlejšími efekty. Jak konstatuje gynekolog Jaroslav Jeníček z Lékařského domu v Praze, hormonální léčba zažila už několik vln zatracení: v 70. letech se zjistilo, že estrogeny zvyšují riziko rakoviny dělohy. Proto se do preparátů začal přidávat gestagen. Druhá vlna přišla v roce 1996 na kongresu v Sydney, kde bylo zveřejněno, že při dlouhodobém užívání roste riziko rakoviny prsu.
Rizika hormonální léčby existují a žena by o nich měla vědět. Individuální nebezpečí je sice podle americké studie relativně malé – při ročním srovnání 10 000 žen pojídajících hormony s těmi, které hormony neužívají, mělo mezi uživatelkami těchto preparátů o osm žen více invazivní nádor prsu (38 oproti 30). Ale jsou to v každém případě ženy, které vážně onemocní s přispěním pilulek.
Jak dlouho hormony brát?
Alternativou hormonů mohou být například přírodní produkty s tzv. fytoestrogeny. Gynekolog Jeníček však připomíná, že neexistují studie o tom, nakolik jsou tyto látky účinné, případně jak jsou rizikové. Jen v Česku dnes užívá hormonální substituční léčbu skoro čtvrt milionu žen. V období po menopauze prožije průměrná žena více než třetinu života. A tři ze čtyř žen mají v menopauze potíže.
Ženy, které si vypomohou hormony, mají naději, že nebudou mít komplikace takto oddálené menopauzy tak silné, až léčbu vysadí. Riziko rakoviny prsu přitom přichází právě při delším užívání. Za něj jsou však podle studie nově považovány už čtyři roky. „Jsou ale ženy, které mají po vysazení takové návaly, že v užívání pokračovat musí,“ říká šéf gynekologické společnosti Vladimír Dvořák. „Je to určité zvýšené riziko,“ dodal.
Kvůli nebezpečí rakoviny prsu chodí ženy užívající hormonální léčbu už dnes na pravidelné preventivní prohlídky na mamografu. Případný nádor tak může být zachycen včas a s nadějí na vyléčení.
Co lze získat a co ztratit
Jeden z výrobců, firma Wyeth, přijal výsledky americké studie bez vytáček. Firma si je vědoma, že případný „průšvih“ by dopadl na její bedra, a tak její postoj je ostřejší než první komentáře mnohých lékařů, kteří měli naopak tendenci výsledky zmírňovat. U krátkodobé léčby klimakteria je podle firmy Wyeth pravděpodobné, že přínos převáží rizika, neboť je to jediná terapie s prokázaným efektem.
Může však mít i vedlejší účinky, přiznává firma: estrogen může zvýšit riziko rakoviny dělohy. Gestagen kombinovaný s estrogenem toto riziko snižuje, ale gestagen sám o sobě zase může mít nepříznivé účinky na hladinu cukru v krvi a zhoršovat diabetes. Mezi vedlejší účinky patří také špinění, nevolnost, bolesti břicha, citlivost prsou, nepravidelné krvácení, bolesti hlavy a padání vlasů. „Léčbu by ženy neměly podstupovat, pokud měly rakovinu prsu či dělohy, abnormální vaginální krvácení nebo pokud se domnívají, že by mohly být těhotné. Dále by se ženy měly této terapii vyhnout v případě, že“ trpí onemocněním jater nebo jsou po mrtvici,“ uvedla firma Wyeth ve svém stanovisku.
I zde lékaři individualizují. „Předepisuji po dohodě s onkologem léčbu i jedné ženě po odnětí prsu kvůli nádoru, protože během menopauzy takřka nespala.“
V čem kombinovaná hormonální terapie prospívá a v čem škodí?
přínos prokázaný:
klimakterický syndrom
prevence osteoporózy
přínos možný:
snížené riziko rakoviny tlustého střeva
rizika prokázaná:
žilní trombózy (tedy následně např. mozková mrtvice)
rakovina prsu
rizika nejasná:
riziko infarktu
Za posledních dvanáct měsíců pět nejprodávanějších přípravků: Klimonorm, Cyclo Menorette, Activelle, Kloiogest, Premarin celková tržba: 216,5 milionů korun Ovšem na druhou stranu je možné se v řadě časopisů se zdravotní tematikou dočíst, že vše je jen „mnoho povyku pro nic“. Takže, kde je vlastně pravda?
Užívat hormony nebo se jim raději vyhnout?
Co jsou to vlastně hormony a jak fungují?
Gestageny (progestiny) – skupina ženských pohlavních hormonů, k nimž patří progesteron. Vznikají ve větším množství ve vaječnících ve žlutém tělísku (corpus luteum) ve druhé polovině menstruačního cyklu a po oplodnění i v placentě. Patří ke skupině steroidních hormonů. Jejich funkcí je zejména příprava pohlavních orgánů k těhotenství (děloha je připravena k výživě oplodněného vajíčka, děložní hrdlo se zužuje a cervikální hlen se stává viskóznějším, nedochází k dalšímu uvolnění vajíčka) a jeho udržování. Gestageny ovlivňují i přípravu mléčné žlázy ke kojení a mají celkové účinky (zvyšují teplotu, způsobují větší vylučování vody a sodíku atd.). Léčebně se kromě progesteronu využívají i uměle vyrobené gestageny – u hrozících potratů, poruch krvácení a jako antikoncepční tablety (kontraceptiva). Zkoumá se jejich ochranný vliv proti vzniku některých gynekologických nádorů.
Estrogeny – ženské pohlavní hormony tvořené především ve vaječnících (tvoří se rovněž v kůře nadledvin a v tukové tkáni). Patří ke steroidním hormonům, vznikají z androgenů (testosteronu) působením aromatázy. Přirozeným estrogenem je zejména estradiol, existují i estrogeny syntetické. Jejich hladina u dospělé ženy kolísá s menstruačním cyklem. V pubertě jsou estrogeny zodpovědné za růst pohlavních orgánů (dělohy, pochvy) a vývoj druhotných pohlavních znaků.
Během menstruačního cyklu vedou k růstu endometria a jeho přípravě na nidaci oplodněného vajíčka. Cervikální hlen řídne – umožňuje průchod spermií. Z celkových účinků vedou estrogeny k zadržení vody a sodíku, zvyšují obsah bílkovin a snižují množství cholesterolu v krvi, čímž se vysvětluje nižší výskyt a pozdější vznik aterosklerózy u žen.
Estrogeny podporují tvorbu kostní hmoty, zvyšují libido a ovlivňují psychiku. Existují i v lékové formě, v některých případech se podávají po přechodu. Syntetické estrogeny jsou rovněž součástí kontraceptiv. Jejich působení je naopak nežádoucí např. u rakoviny prsu nebo dělohy, jejíž růst mohou podporovat.
Zdroj: Moje zdraví, MF Dnes, Velký lékařský slovník